Video player

Video player

Video player

Video player

Video player

Po průjezdu cílem páté etapy se s námi spojil opět Honza satelitním telefonem, aby nám v rychlosti tlumočil vlastní pocity. Přepis rozhovoru uvádíme níže:

3. etapa (12. 8.)

Zrušena kvůli dust storm - vítr žene pouštní prach, je všude, v očích, v puse, ve stanech, ve věcech. Asi bysme se v tom ani neudrželi na kole. Přesun autama.

4. etapa (13. 8.)

Kvůli velkému větru zkrácena na 55 km. Po dni volna nikdy nemůžu jet. A je to znát, mongolové mě odpojují a mně chybí pár metrů dostat se do první skupiny. V silném větru už je to jen marný boj, vítr nás občas téměř zastaví. Dojíždím 9., horší je ale velká časová ztráta na soupeře.

5. etapa (14. 8.)

Nocovali jsme ve výšce 2000 m, je hodně zima, trochu déšť. Po startu se jede doraz (zas vybláznění mongolové), trhá se to na skupinky, držím se vpředu, asi na 10 km defekt. Nemohlo to přijít hůř. V silném protivětru v otevřené poušti nemám vůbec šanci. I skupinky ze slabších jezdců na mě rychle získávají. Na nekonečných planinách přede mnou už nikdo v nedohlednu. Nakonec se vítr trochu uklidnil a začínám stahovat, 100 km téměř sólo jízda mi dává zabrat. Nakonec dojíždím 8., ale opět velká ztráta na největší soupeře. Celkově se propadám na 5. místo, jsme v horách v jižní části gobi, scenérie byly úžasné. Občas se mi chtělo zastavit a trochu to vstřebat. Teď se cejtím dobře, nohy lehké.Zítra dlouhý přesun a den volna - toho se bojím, to mě vždycky zabije. Nohy potřebují každodenní dávku námahy, jinak nejedou.

Z pouště gobi Honza Kopka

---

5. etapa: Poušť Gobi

sobota, 14.8.2010

V sobotní etapě se očekával dlouhý boj s tratí a také příjezd do pouště Gobi s očekáváním jejích nástrah, proto se start uskutečnil již v půl osmé ráno. Jitra jsou zde velmi chladná a právě počasí spolu s rostoucí únavou přimělo některé z účastníků Mongolia Bike Challenge svůj boj předčasně ukončit. Prvních padesát kilometrů je opravdu zima a zatažená obloha neustále hrozí deštěm. V růžovém trikotu lídra závodu jedoucí Marzio Deho má tentokrát silného soupeře v domácím Tuupkhaingaiovi, který v sérii prudkých stoupání útočí, ale setřást Deha se mu nevede. Na 65. km naopak udeří v kopci Ital a Mongol nestačí, na druhé občerstvovačce už má Deho k dobru devět minut. Písečné duny pouště Gobi vytvářejí úchvatnou scenérii, ale Marzio se nenechá tímto nádherným pohledem nijak zdržovat a spěchá do cíle, když na cestě musí překonat nepříjemný a poměrně hluboký písek. Tuupkkhaingaie předjíždí v závěru ještě Španěl Ossenbach, který doráží do stálého kempu v Gobi 25 minut za Dehem. Všichni, včetně Honzy Kopky, který dokončuje náročnou etapu na osmém místě 55 minut za fenomenálním Dehem, se již těší na zítřejší volný den.

Více foto v galerii.

Výsledky 5. etapy: Dund Saikhan Mount - Goby Discovery Ger Camp (126 km, 1040m převýšení)

Výsledky 5. etapy všech kategorií:

Celkové výsledky po 5. etapě všech kategorií:

Výsledky 5. etapy kategorie Master2:

Celkové výsledky po 5. etapě kategorie Master2:

(kh)
kompletní výsledky: www.mongoliabikechallenge.com/en/encarrera.php?id=4

Video player

Čtvrteční třetí etapa měla být se 123 km podle itineráře dosud nejdelší, ovšem 92 bikerů a 84 členů doprovodu absolvovalo trasu jen v autech. Horská kola se dnes ke slovu nedostala a etapa byla anulována. Celý konvoj Mongolia Bike Challenge se v Tsagaan Suvarga ráno probudil do silné pouštní bouře a stany v kempu se prohýbaly pod poryvy větru. Organizátoři se tak rozhodli pro motorizovaný přesun do dalšího tábora v Dalanzapadu. Jednalo se o docela velký logistický oříšek, ale nakonec se podařilo všechny účastníka i jejich výstroj a výzbroj naložit a odvést. Bouře nepolevila po celou dobu přesunu, a tak je otázka, jaké počasí zasáhne do dalšího průběhu závodu. Jan Kopka zatím zůstává usazen na druhém místě průběžného pořadí za dosud suverénním Italem Dehem.

Více foto v galerii.

(kh)
zdroj video a foto: www.mongoliabikechallenge.com,

Ve středu 11. srpna se krátce po půl čtvrté odpoledne našeho času ozval do redakce Honza Kopka přímo z cíle druhé etapy, a to díky využití satelitního telefonu pořadatelů. Přinášel dobré zprávy – etapu dokončil na druhém místě za zatím bezkonkurenčním Marziem Dehem a v průběžném celkovém pořadí mu patří stejné umístění!

Spojení nebylo nejlepší, ale zaznamenali jsme:

1. etapa (úterý 10. 8.)

„Už 240 km dlouhý přesun na start první etapy z Ulánbátaru do Bagarin Chulu trval po pouštních cestách sedm hodin. Občas jsme potkali nějakou jurtu a pastevce, ale postupně se ráz krajiny stále více měnil ve vyloženě nehostinný. To byla předzvěst toho, co nás čeká na kole.

Směřujeme na jih k čínským hranicím a k poušti Gobi, písek je stále hlubší. Je to mnohem drsnější poušť než jsem zažil na australské Crocodile Trophy nebo v marockém závodě Nissan Desert. Terén to určitě není snadný, navíc se jede docela rychle. Mongolové tu nasadili národní mountainbikový tým. Jsou dost draví, ale také nebezpeční, je to takový ten někdejší ruský styl závodění. Hned na startu sestřelil jeden z domácích mimo jiné Herase. V úvodu odjel Deho, po něm šel Heras, ale píchnul. A pak na posledních padesáti kilometrech nastalo peklo. Zvedl se prudký vítr a foukal proti i z boku, místy to hraničilo s písečnou bouří. Oproti plánu nám těch druhých padesát kilometrů trvalo o hodinu déle a dost lidí doplatilo na nedostatek vody, protože na občerstvovačce jsme stavěli ještě před tím vichrem. I já jsem měl po etapě velké potíže s dehydratací, chytly mě křeče, nevím, jestli se to na mně nepodepíše v dalších dnech. Páté místo byl dobrý začátek.“

2. etapa (11. 8.)

„Spíme v kempu, který je vždy postaven v cílovém městě. Je to celkem primitivní, ale vše funguje, jak má. Dnes bylo opravdu teplo, takové to suché vedro. Na začátku, hned na čtvrtém kilometru, měl pro změnu defekt Deho. Podle pořadatelů opravoval více než deset minut a vyjížděl z úplně poslední pozice, ovšem dojel nás na špici a pak i nastoupil. Opět se ho snažil udržet Heras, ale došlo mu a vycouval. Já jsem si jel svoje tempo, protože jízda v hlubokém písku bere dost sil a je třeba s nimi šetřit. Obvykle se jede ve skupině, ale v závěru každý za své. Je to podobná taktika jako na Crocodile Trophy, ale tady je větší vedro a také úplná pustina. Dnes jsme se zase přiblížili poušti Gobi, jedeme dál na jih a nepotkali jsem už ani živáčka, ani auto. Kdo tady zůstane vzadu a ztratí se, bude mít velké potíže. Já jsem zabloudil večer při tréninku ještě před první etapou a měl jsem co dělat, abych se zorientoval. Někteří závodníci požádali o satelitní sledování, já ne, ale všichni musíme povinně vézt balíček na přežití, kde je buzola, zrcátko na založení ohně a podobně. Ale základní instrukcí je se nepokoušet najít správnou cestu. Zůstat na místě a čekat, až vás pořadatelé, když budete mít štěstí, najdou.

Ale já jedu zatím vpředu, takže díkybohu nebloudím. Jede mi to dobře, ale je to jen začátek a v těchto podmínkách nikdy nevíte, kdy vám sekne. Hlavně úvody etap jsou strašně rychlé, dneska jsme jeli víc než třicítkou. Zatím si to užívám a věřím, že se s vámi opět brzy spojím.“

zdraví Jéňa Kopka

Více foto v galerii.

Doplňme, že podle oficiálních zpráv jel Heras, který dnes dokončil etapu na čtvrtém místě čtvrt hodiny za druhým Janem Kopkou, jel s viditelnou bandáží zápěstí kvůli zánětu šlachy. O tempo se po většinu dne staral nejlepší z Mongolů Tuguldur, ale na 91. km ho postihl defekt a záhy zjistil, že má nepoužitelnou i rezervní duši! Trenér mongolského týmu tak musel dle litery pravidel závodu nečinně přihlížet počínání svého bezmocného svěřence a aniž by se ho dotknul či jinak pomohl, čekal stejně jako postižený dlouhé minuty, než dorazí další spolujezdec, který již může vypomoci. Tuguldur ztratil 14 minut, ale v etapě dojel čtvrtý těsně před Herasem, který odpadl z trojice, kterou s ním tvořil Kopka a Deho. V závěru plném prudkých výjezdů, sjezdů a zatáček, skvěle disponovaný Deho navýšil svůj náskok. Jako prvnímu ze závodníků se mu naskytl pohled na dech beroucí scenérii útesu Tsagaan Suvarga.

Výsledky 2. etapy: Khuld - Tsagaan Suvarga (118 km, 890m převýšení)

Výsledky 2. etapy všech kategorií:

Celkové výsledky po 2. etapě všech kategorií:

Výsledky 2. etapy kategorie Master2:

Celkové výsledky po 2. etapě kategorie Master2:

(kh)
kompletní výsledky: www.mongoliabikechallenge.com/en/encarrera.php?id=6

Devadesát bikerů se v úterý v osm hodin ráno místního času vydalo na trať úvodní etapy premiérového ročníku, unikátního závodu Mongolia Bike Challenge. A jediný český zástupce Jan Kopka si vůbec nevedl špatně. První stokilometrovou dávku s převýšením 770 metrů zvládl v pátém nejlepším čase. Suverénně si počínal italský maratonský specialista Marzio Deho, který získal téměř půlhodinový náskok na dvojici domácích Mongolů Tuguldura a Narana. O čtvrté místo spurtoval Honza s Carlosem Abellánem, Španěl byl rychlejší, ale oba dojeli ve stejném čase, 32:08 min. za vítězným Dehem. Abellánův favorizovaný krajan, silniční exprofesionál, trojnásobný vítěz španělské Vuelty a šampion etapového MTB závodu Nissan Desert v Maroku Roberto Heras zaostal za českým bikerem o bezmála třináct minut.

Více foto v galerii.

V úvodu etapy nasadil ostré tempo Ital Deho a již na první stoupání dorazil osamocen. To nechtěl přijmout Heras, jehož však na 15. km zastavil defekt. Deho pak již nikým neohrožován pokračoval až do cíle, ačkoli ve druhé polovině závodu, těsně za občerstvovací stanicí, se závodníkům postavil do cesty ostrý protivítr zvedající pouštní písek. Jakoby poušť Gobi, k níž peloton Mongolia Bike Challenge míří na jih, chtěla jezdcům poslat svůj varovný pozdrav.

Hrdinou dne se stal Polák Adam Ossovski. Pouhých dvacet metrů za startem se připletl do pádu, s pořezanou tváří a rozbitým řetězem už ho přepadaly temné myšlenky na brzké odstoupení ze závodu, ale po deset minutách znovu usedl na kolo a pokračoval. Adam se obdivuhodně vzchopil, předjel více než sedmdesát soupeřů a dokončil etapu na 11. místě.

Výsledky 1. etapy: Bagarin Chulu - Khud (101 km, 770m převýšení)

Výsledky všech kategorií:

Výsledky kategorie Master2:

zdroj: www.mongoliabikechallenge.com,
kompletní výsledky: www.mongoliabikechallenge.com/en/encarrera.php?id=2

V neděli byl závod Mongolia Bike Challenge oficiálně zahájen exhibiční jízdou centrem Ulánbátaru za uzavřeného provozu s cílem na hlavním náměstí. Každou z účastnických zemí (a je jich poměrně dost včetně USA a Austrálie) zastupovala s vlajkou a tabulkou s názvem státu mongolská hosteska. Dík mé sólo účasti jsem měl k závisti ostatních hostesku jen pro sebe. Po přivítání v Mongolsku, oficiálním projevu, fotografování a ukázkách místních tradičních tanců, byl ceremoniál ukončen a začaly přípravy na přesun do poušti. Kola a potřebné vybavení byly naloženy asi na dvacet UAZů a další ruské náklaďáky. Tam, kam jedeme, se pravděpodobně autobusy nedostanou. Pak proběhl meeting pro ty, kdo chtějí být přes satelit stále sledováni. Je úplně jasné, že stejně jako závodníci netuší, co je vlastně čeká, netuší to pravděpodobně ani samotní organizátoři, neboť se jedná o první ročník. A to je právě na premiérách vždy to nejhezčí. Nenadálé příhody, překážky, improvizace a díky tomu daleko větší dobrodružství a silnější zážitky. Teď během úvodních ročníků se bude formovat tenhle ojedinělý závod do nějaké konečné podoby. Já jsem rád, že jsem vlastně součástí testování, kdy pořadatelé na nás závodnících zkouší, co si můžou dovolit a kam by se měl závod v budoucnu ubírat. Pak už to vše většinou běží až moc hladce...

Více foto v galerii.

Naposledy z Ulánbátaru zdraví
mongolský zpravodaj Honza Kopka

Tak už začíná ta správná předzávodní nervozita . Ráno jsem vyrazil ještě na lehký trénink z Ulánbátaru, propletl jsem se silným provozem, minul vstupní bránu do města, ovčí trh hned za hradbami a šlapal k západu. Za městem už je provoz v pohodě. To, co míjím každou chvíli, je auto u krajnice více či méně rozebrané. Zaujal mě naložený náklaďák na špalkách, sundaná kola, před ním pohozená zadní náprava, vedle v prachu rozebraný diferenciál a chlapíci ležící pod autem. Řidiči tu musejí umět opravit na autě cokoliv. Ve vzdálených místech, kam se vydávají, neexistuje téměř žádné osídlení, žádný servis a nemůžou očekávat žádnou pomoc. Když jsem se vracel, auto už měli v kupě a popíjeli před ním v klidu čaj z vlastního samovaru jak při pikniku. V Ulánbátaru se jezdí dost nevybíravě, za městem už je ale pohoda, hodně lidí na mě z auta mává a zdraví. Tady už neexistuje spěch a tlačenice.

Odpoledne jsem se rozloučil s mongolským kamarádem Bajrou a jeho rodinou a přesunul se do hotelu, kde už vládl pravý závodnický ruch. Většina lidí přiletěla až v sobotu. Fasují se čísla, dávají se dohromady kola a dostáváme první informace k závodu. Internet k dispozici asi nikde nebude, mobilní pokrytí téměř žádné, s přenosem zpráv to bude všelijaké. Organizátoři mi snad občas umožní použít jejich satelitní spojení.

Teď nás čeká ta příjemná část závodu. Večer uvítací party a zítra exhibiční prolog v ulicích Ulánbátaru s otvíracím ceremoniálem na hlavním náměstí.

Závod se blíží a nervozita mezi závodníky roste.

Více foto v galerii.

Pozn.: Mongolsko má sice pověst chudého státu, ale my máme uskladněná kola ve velké garáži vedle nablýskaného posledního modelu Rolls Royce a před garáží stojí limuzína Hummer dlouhá jak autobus.

Mongolský zpravodaj Honza Kopka

Jediná šance, jak se dostat rozumně letecky do Mongolska, je s Rusama přes Moskvu. Odtud už je ulánbátarská linka plná Mongolů, kteří mají pověst pohostinného národa. To se projevuje už v letadle. Než dosedneme, mám už od místních pozvání na ryby k jezerům někam na sever a také informace o české restauraci v Ulánbátaru, kde si můžu dát svíčkovou, guláš, plzeňské pivo a každý čtvrtek se tam schází česká komunita. Byl zrovna čtvrtek a tak toho nejspíš využiju.

Na letišti na mě čeká kamarád kamaráda Standy, sympatický Bajra. Mongol studující v době komunizmu v Československu, přesněji řečeno na Slovensku, u něhož budu mít zázemí několik dní před závodem. Velice přátelský chlapík Bajra mi bere zavazadla a cpe je do Toyoty. Překvapuje mě, že má volant vpravo. Ani jsem netušil, že v Mongolsku se jezdí vlevo, říkám si v duchu. Vyrážíme a navzdory pravostrannému řízení téměř všech aut jedeme vpravo, tedy po našem. Od 90. let, co odtud odešli Rusové a skončila éra socializmu (přesto komunistická strana tu má stále hlavní postavení), vymizela i ruská auta a teď se sem dovážejí ojetiny hlavně z Japonska s řízením vpravo. Vláda tu chtěla pravostranné řízení zakázat, teď to ale vypadá, že jednodušší by bylo otočit směr dopravy.

V celém Mongolsku žije asi jen dva a půl milionu lidí, z toho jeden milion v hlavním městě Ulánbátaru, který připomíná ta ruská z doby hlubokého socializmu. Je už ale patrná snaha Mongolů toto postupně měnit a najdete tu i hezké stavby, luxusní obchoďáky a restaurace. Na periferiích se ale nic moc nemění a zděná zástavba přerůstá v jurtové čtvrti táhnoucí se k horizontu okolních kopců. Občas před jurtou stojí i třeba jeden z posledních modelů Nissana Patrol. Jurta tedy nemusí být nutně jen výrazem chudoby, ale mnohdy také kulturním odkazem a druhem životního stylu.

Město je přecpané auty a na ulicích vládne tvrdý boj o pozice. Občas jde plech na plech, někteří ani červenou neberou vážně. V hustém provozu chodci vbíhají pod auta a obratně před nimi uskakují, aniž by někdo zpomalil, jen aby se dostali na druhou stranu. Já se ještě k takovémuto kousku neodvážil. Jen pro zajímavost - chodci tu mají stejně jako u nás přednost!

Více foto v galerii.

I přes hustý provoz jsem již vyrazil na trénink a přemýšlel, jestli je šance to přežít. Na kole tu nikdo nejezdí, dokonce ani na motorkách a mopedech, každý jen autem, a tak jsem působil v dopravě jako přízrak. Řidiči se na mě koukali, jak na zjevení a chodci užasle zastavovali. To způsobilo, že mě objížděli ve značné vzdálenosti a nevěřili, co vidí. Přesto ale cyklista musí být ve střehu, pokud si někdo z řidičů neuvědomí jeho zranitelnost a udělá něco nepředvídatelného.

Za Ulánbátarem už je provoz minimální a je zde možné vidět pasteveckou minulost i přítomnost mongolského národa. Před vyjížďkou jsem si bohužel zapomněl dát foťák do kapsy, a tak se omlouvám. Z jízdy na kole pošlu fotky až příště.

Děkuji za zázemí Bajrovi a jeho rodině (žijí evropský velice solidním stylem), těším se na další dny a jsem vděčný za ty chvíle tady v Ulánbátaru. Je to město se svým vlastním duchem a na ulicích potkávám lidi velice vkusně oblečené a hlavně příjemné.

Zatím ahoj, z hluboké Asie zdraví Honza Kopka

Další prezentace závodu MBC se uskuteční v MAMMOTH bike shopu ve městě Mostoles ve spolupráci s MAMMOTH VIAJES.

Tisková zpráva

Další schůzka se bude konat 5. 3. 2010 v 8 hodin v PALAZZO VESCOVILE v Monteforte d'Alpone v Itálii. Meeting bude organizován firmou A.S.D. Hellas Monteforte Ciclo Bike a městem Monteforte d'Alpone.

Tisková zpráva

5. 2. 2010 – Na závodě se objeví i Josef Ajram

Významný makléř Josef Ajram bude na startovní čáře závodu MBC. Mohli bychom toho o něm povědět spoustu, ale mnohem lepší bude, pokud navštívíte jeho webové stránky, překvapí vás! (http://josefajram.com/)

12. 2. 2010 – prezentace závodu MONGOLIA BIKE CHALLENGE v Navacerradě

12. 2. 2010 bude tým MBC spolu se společností DIVICO BIKE v hotelu Las Postas v Navacerradě prezentovat závod MONGOLIA BIKE CHALLENGE. Prosím potvrďte svou účast.

Tisková zpráva

Ceny
Zde najdete oficiální ceny prvního závodu MBC. Další dobrý důvod, proč se přihlásit a zkusit závod vyhrát.

kategorie	1. místo	2. místo	3. místo
Overall	Titanový rám NEVI	Taška SCICON	Sedlo SMP
Sportman 18-32	Taška SCICON	Poukaz 600 €	Sedlo SMP
Master 1 33-42	Titanový rám NEVI	Poukaz 600 €	Sedlo SMP
Master 2 43-50	Taška SCICON	Poukaz 600 €	Sedlo SMP
Senior 51 a více	Taška SCICON	Poukaz 600 €	Sedlo SMP
Female	Telaio Nevi	Poukaz 600 €	Sedlo SMP
Tandem	Poukaz 600 €

Tisková zpráva

Nová kategorie: Tandem

Vzhledem k mnoha žádostem, které jsme obdrželi, jsme se rozhodli závod MBC obohatit o kategorii Tandem. Bude to unikátní kategorie, která bude zahrnovat mužské, ženské a kombinované týmy. Oceněn bude pouze první tým ve třídě.

Tisková zpráva

Mirko Celestino na MONGOLIA BIKE CHALLENGE

Další účast důležitého závodníka potvrzena. Mirko Celestino, italský šampion závodu Marathon XC z roku 2009, se zúčastní tohoto vůbec prvního závodu v Mongolsku.

Tisková zpráva

V Mongolsku se už mluví o závodě

Zbývá ještě 11 měsíců do začátku prvního závodu MONGOLIA BIKE CHALLENGE a místní tisk se o něm už zmiňuje.

Tisková zpráva